V přestrojení za pořadatele, vybaven pouze dobrou náladou a neodpočatými smysly, jsem se vydal omrknout práci na Truhlafest. Už při příchodu jsem měl trochu strach, že jsem se stal obětí špatného vtipu svých spolužáků, jelikož jsem si Dům barikádníků představoval trochu jinak, ale poté, co mě zde přivítaly známé tváře, jsem se přesvědčil o tom, že to budeme muset alespoň vynahradit skvělým programem.  

V rámci chystání jsme začali nosit krabice a všechny těžké věci, věšet plakáty (jsem plně přesvědčen, že logo za pódiem bylo nakřivo), chystat stánky a dolaďovat zpěv sboru. První návštěvníci přišli už tři čtvrtě hodiny před oficiálním začátkem, takže jsme museli trochu improvizovat, ale nakonec se to zvládlo. 

První proslov měla naprosto skvělá moderátorka Markéta, která nejenže velmi obstojně dokázala zahájit Truhlafest do poloprázdného sálu, ale dovedla ho také skvěle odmoderovat až do konce, za což jsme vděční. Jakmile jsme začali, všechno probíhalo bez problému. Kapela střídala kapelu, maturitní videa měli vcelku velký úspěch, naši vyhazovači dohlíželi na to, aby si každý koupil vstupenku a z našeho merchandise storu se dokonce prodalo asi sedm placek, ačkoliv je prodávalo naše fešné Blond Duo.

Nejdůležitější byla hlavně hora absolventů, kteří se dojatí objímali se svými učiteli, drtili si ruce a vzpomínali na doby, kdy společně tvrdnuli ve školních lavicích.

V osm proběhl dojemný, ekonomicky zaměřený projev bývalého ředitele a následně skvělý a krátký proslov nynější ředitelky, načež oba společně „podřízli Jirku“, což byl dort, který po třetím pivu připomínal bustu Jiřího Gutha-Jarkovského.

V deset hodin začala volná zábava, sál plný absolventů měl velmi příjemnou atmosféru a všichni se příjemně bavili. Akce se celkově vydařila a je nutno dodat, že pokud přijde nějaká další, budeme se na ni těšit. A těšit se můžeme i na fotky, které na blogu přibudou během následujícího týdne.